Miloslav SONNY Halas: Absolutní jaro

15. 3. – 30. 3. 1973

Sonny v předjaří roku 1973 pojal podezření, že začátek kalendářního jara neodpovídá v lidském pojetí skutečnosti a prokáže-li se to, tak usoudil, že bude potřeba kalendář i změnit. Vytvořil proto dotazník, v němž měli respondenti odpovědět na otázky, jako kdy a kde poprvé pocítili jaro, jaké duševní pocity to v nich vyvolávalo, a v jakém barevném cítění a obeslal jím tehdy kolem padesátky svých přátel. Z došlých odpovědí, které matematicky a barevně zpracoval, mu vyšlo, že skutečné jaro, které pojmenoval jako absolutní, vypuklo v Brně 7. 3. v 16 hod. za brněnským červeným kostelem.

Rekonstrukce a označení místa jeho vzniku proběhla za účasti Sonnyho přátel a kolemjdoucích a veřejnost byla o tom všem zasvěceně informována před i po akci články Fedora Skotala v Brněnském večerníku. Dokumentace včetně fotografií je uložena olomouckém Muzeu umění a v soukromých sbírkách. Sonny chtěl v tomto upřesňování každoročně pokračovat a po shromáždění representativního počtu absolutních jar určit časově i místně tzv. absolutně absolutní jaro. Na jeho místě zamýšlel vybudovat něco na způsob Stonenhenge v jehož středu by byl onen bod, u kterého by se v době času absolutně absolutního jara shromažďovali obzvlášť netrpěliví a citliví jedinci za účelem intenzivního zážitku z jeho příchodu.

Ovšem v nepříznivých podmínkách houstnoucí atmosféry normalizace 70. -tých let od toho Sonny nakonec upustil s tím, že základní kámen již byl položen a svůj záměr tak nezištně přenechal příštím generacím.

Zpracoval Ivo Dostál a ke zpracování byly použity materiály ze sbírek Muzea umění v Olomouci a archivu Ivo Dostála